|
|
Problematika příčinné souvislosti ve sporech o náhradu škody na zdraví
Troup, Matyáš ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Resumé Účelem předložené práce je analyzovat problematiku příčinné souvislosti ve sporech o náhradu škody na zdraví. Důvodem takového výzkumu je skutečnost, že v posledních letech narostl počet sporů, při kterých poškození požadují náhradu škody na zdraví. Problém příčinné souvislosti je v takových sporech nejvýznamnější a nejcitlivější. Tato práce je složena ze čtyř kapitol, z nichž každá se zabývá jiným aspektem příčinné souvislosti ve sporech o náhradu škody na zdraví. První kapitola je úvodní do problematiky odpovědnosti za škodu na zdraví a dalších základních oblastí odpovědnosti za škodu. Druhá kapitola je zaměřena na příčinnou souvislost z teoretického úhlu pohledu. Kapitola obsahuje definice kauzality, vysvětluje její chápání v zahraničí, představuje teorie, které lze použít pro prokázání příčinné souvislosti, dále se zabývá některými zvláštními druhy kauzality a závěrem konstatuje, kdy dochází k přerušení příčinné souvislosti. Třetí kapitola je věnována vybraným otázkám dokazování příčinné souvislosti. Jsou zde vysvětleny okolnosti týkající se postupu lege artis, konceptu loss of chance a systému odškodňování bez ohledu na zavinění. Kapitola čtvrtá popisuje, jak je kauzalita upravena v novém občanském zákoníku a v navrhovaných kodifikacích evropského odpovědnostního práva. Hlavním cílem diplomové...
|
|
|
Předpoklady povinnosti k náhradě újmy
Kudláček, Michael ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Rigorózní práce se zabývá tou částí deliktního práva, která se týká předpokladů, za nichž škůdci vzniká povinnost nahradit újmu poškozenému. Újma musí nastat v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce, které musí být zpravidla též zaviněné. Tyto základní předpoklady kopírují hlavní kapitoly předkládané práce. Základ této materie se nachází v občanském zákoníku. Protiprávním je jednání, které se příčí normám právního řádu. V kontextu občanského zákoníku se jedná především o porušení dobrých mravů, zásah do absolutního práva, porušení ochranné normy a porušení smlouvy. Vzájemný poměr jednání a následku musí být spojen příčinnou souvislostí. Tento předpoklad se štěpí na dvě relativně samostatné oblasti, a to faktickou (kauzalitu) a právní (přičitatelnost). Kauzalita čerpá z přírodních zákonitostí a snaží se je popsat. Zde je dominantní tzv. teorie podmínky (conditio sine qua non), podle které příčinná souvislost mezi jednáním a konkrétním následkem existuje pouze tehdy, kdyby tento následek nenastal nebýt jednání. Přičitatelnost je spravedlnostní a politické hodnocení případu. Prostředky, pomocí nichž je otázka přičitatelnosti zjistitelná, jsou teorie adekvátnosti a ochranný účel normy. Újma v právním slova smyslu vzniká zásahem do statků majetkových (škoda) či bez majetkové hodnoty. Škodu...
|
|
|
Kauzalita v evropských souvislostech
Hrycejová, Markéta ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Kauzalita v evropských souvislostech Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout náhled do problematiky právní úpravy příčinné souvislosti v evropském kontextu. Autorka se při vypracování této práce neomezuje pouze na platnou českou právní úpravu, ale i na úpravu obsaženou v Principech evropského deliktního práva (PETL). Významná část této diplomové práce je věnována i příslušné judikatuře vztahující se k příčinné souvislosti. První část této práce obsahuje výklad pojmu příčinné souvislosti v kontextu mimoprávních věd. Dále autorka obecně pojednává o odpovědnosti za škodu a o jejích jednotlivých předpokladech. V druhé kapitole poté analyzuje právní úpravu podle občanského zákoníku, resp. občanského soudního řádu, přičemž součástí této kapitoly je i podrobný rozbor judikatury českých soudů a exkurz do doktríny ztráty šance. Třetí kapitola je věnována úpravě obsažené v PETL, kapitola čtvrtá pak poskytuje náhled na pojetí příčinné souvislosti ve vybraných evropských zemích (Anglie, Francie a Německa). Závěrem poté autorka srovnává legislativní rozdíly mezi "evropskou" a českou úpravu s tím, že se věnuje i otázce právní úpravy de lege ferenda. Ohniskem této diplomové práce je především analýza judikatury vztahující se k problematice příčinné souvislosti, pro jejíž definování je stěžejním nástrojem právě...
|
|
|
Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli
Hinterbuchner, Lukáš ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Název diplomové práce: Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli Tématem dané práce je odpovědnost zaměstnance za škodu. Práce nabízí především ucelený pohled na současnou právní úpravu dané oblasti pracovního práva. Hlavním cílem práce je analyzovat současnou pracovněprávní úpravu odpovědnosti zaměstnance za škodu, kterou způsobí zaměstnavateli, kdy za tímto účelem jsou rozebrány jednotlivé typy odpovědností, které Zákoník práce rozlišuje. Detailně se u každého typu odpovědnosti práce zaobírá především konkrétními podmínkami, které musejí být splněny, aby byla založena odpovědnost zaměstnance za škodu, kdy není opomenuto případné možnosti zaměstnance se liberovat. Práce je rovněž zaměřena na hlavní rozdíly, kterými se od sebe jednotlivé typy odpovědností navzájem odlišují. Velká pozornost je v práci věnována rovněž provázanosti pracovního práva s ostatními právními odvětvími, zejména pak s právem občanským, se kterým má vztah nejbližší, kdy pochopení tohoto vzájemného vztahu je velmi podstatné pro pochopení celé dané problematiky. Práce není koncipována pouze jako teoretická, ale je zahrnut i praktický pohled na dané téma, které se prolíná zejména s rozhodovací praxí soudů, která tak poskytuje odpovědi na některé nejasnosti vzniklé při výkladu právních norem zakotvených především...
|
|
|
Opomenutí v trestním právu
Kučera, Pavel ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Ivor, Jaroslav (oponent) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Opomenutí v trestním právu Abstrakt Předkládaná práce je relativně uceleným a vzhledem k současnému stavu tuzemské trestněprávní teorie i vcelku komplexním zpracováním otázek týkajících se fenoménu opomenutí v trestním právu. V textu jsou tedy řešeny z mého pohledu všechny významné problémy, které s trestní odpovědností za omisivní jednání souvisejí. Jedná se především o materii spojenou s postavením institutu opomenutí v rámci nauky trestního práva hmotného, pojem opomenutí v trestním právu a důvod a historický vývoj trestnosti opomenutí. Dále je v práci pojednáno o jednotlivých typech trestných opomenutí a otázkách s tím souvisejících, a to včetně upozornění na rozdíly mezi tradičním, dvojím členěním na straně jedné a novějším, trojím členěním trestných omisí na straně druhé, počítaje v to zdůraznění nedostatků tradičního přístupu a poukázání na přednosti novějšího konceptu. Novějšímu přístupu k trestní odpovědnosti za opomenutí přitom v práci věnuji největší pozornost a jeho východiska podrobně popisuji, neboť to považuji za klíčové, nejvýznamnější téma dizertace. Vyjadřuji se rovněž k velice důležité problematice příčinného vztahu, samozřejmě zejména z hlediska trestní odpovědnosti za opomenutí. Pozornost je v rámci předkládaného textu věnována též tuzemskému přístupu k trestní odpovědnosti za...
|
|
|
Příčinná souvislost v občanském právu
Smička, Martin ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Cílem této diplomové práce je poskytnout náhled do problematiky právní úpravy příčinné souvislosti a seznámit se s nejčastěji užívanými metodami jejího zjišťování a prokazování, včetně dílčích aspektů této problematiky nově přejatých do českého právního řádu spolu s účinností občanského zákoníku. Tato diplomová práce tak obsahuje dílčí popis a analýzu problematiky teorie podmínky, alternativních metod při zjišťování multikauzální újmy, teorie "ztráty šance", jakož i "následné újmy" včetně oblasti "čisté ekonomické újmy", a to s důrazem na srovnání české a britské právní úprav. Jádrem této diplomové práce je snaha potvrdit či vyvrátit hypotézu, zda, i přes jednotný pohled na povahu příčinné souvislosti coby otázky skutkové, používá česká soudní praxe jednotlivé metody a instrumenty zjišťování příčinné souvislosti, které britský právní řád řadí do kategorie "právní příčinné souvislosti". Tato práce se rovněž zabývá analýzou toho, jaký dopad na užití těchto metod a instrumentů má skutečnost, že obdobné dělení není v tuzemské soudní praxi akcentováno. Diplomová práce si dále klade za cíl prokázat, zda, obdobně jako tomu je v britské právní úpravě, sdílí významná část instrumentů zjišťování (prokazování) "právní příčinné souvislosti" totožnou funkci - vymezit rozsah právní povinnosti (odpovědnosti) za užití...
|
|
|
Příčinná souvislost a předvídatelnost v soukromém právu
Vlčák, Martin ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Příčinná souvislost a předvídatelnost v soukromém právu Předmětem této diplomové práce je příčinná souvislost a předvídatelnost v soukromém právu. Jejím cílem je poskytnout co nejkomplexnější pohled na oba předmětné instituty a jejich význam v právu. Práce se zejména zaměřuje na detailní analýzu postupů při prokazování příčinné souvislosti a přibližuje nejvýraznější problémy, které v této souvislosti vznikají. Práce se úvodem zaměřuje na funkci a především detailní vymezení pojmu příčinné souvislosti v právu, ale i v oblasti přírodních věd. Stejně tak definuje pojem předvídatelnosti, u kterého dále vymezuje kritéria, která jsou pro její určení zásadní. Následně si klade za cíl vymezit vztah předvídatelnosti k příčinné souvislosti. Tato práce se rovněž zabývá významem příčinné souvislosti z pohledu právní odpovědnosti, v jejímž rámci nastiňuje problematiku právně relevantní příčiny a následku. Na tomto základě práce směřuje ke svému jádru, jež spočívá v detailní analýze způsobů prokazování faktické příčinné souvislosti. Za zásadní metodu prokazování faktické kauzality považuje teorii podmínky, kterou však shledává neúčinnou v případech kauzální nejistoty. Pro multikauzální případy proto přináší další nástroje, pomocí kterých dochází ke spravedlivému řešení situací kauzální nejistoty. V tomto ohledu...
|
|
|
Problematika příčinné souvislosti ve sporech o náhradu škody na zdraví
Kafková, Eliška ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Problematika příčinné souvislosti ve sporech o náhradu škody na zdraví Předmětem diplomové práce je problematika příčinné souvislosti ve sporech o náhradu škody na zdraví. Příčinná souvislost je institutem značně rozmanitým a obsáhlým, práce ji proto zkoumá z rozličných hledisek s ohledem na její dopady v jednotlivých právních oblastech, v nichž se uplatňuje. Zaměřuje se zejména na ty případy, v nichž byla škoda na zdraví způsobena při poskytování zdravotních služeb, vyznačující se mnoha specifiky oproti běžným odpovědnostním vztahům. Úvod práce se soustřeďuje na výklad pojmu příčinné souvislosti, na význam a vývoj kauzality nejen v právu, ale i v ostatních oblastech lidské činnosti. Následně se pozornost obrací k úloze příčinné souvislosti v rámci odpovědnosti za škodu; po srovnání jednotlivých teorií, které se příčinnou souvislostí zabývají, jsou popsány její základní aspekty, v porovnání s ostatními předpoklady odpovědnosti. Následně se práce zaměřuje na způsoby, jejichž pomocí je příčinná souvislost určována, na pravidla výběru relevantních příčin a následků, jakož i na vzájemný vztah mezi nimi v případech, v nichž si jich konkuruje více. Neopomíná zmínit význam příčinné souvislosti v oblasti objektivní odpovědnosti, zejména v těch jejích druzích, které se uplatňují v oblasti poskytování...
|
|
|
Příčinná souvislost v medicínskoprávních sporech a Koncept ,,ztráty naděje,,
Loucká, Kateřina ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou odpovědnosti v oblasti poskytování zdravotní péče, konkrétně se věnuje příčinné souvislosti v medicínsko- právních sporech, jejím specifikům, úskalím jejího prokazování a možným cestám ulehčování důkazního břemene ve vztahu k příčinné souvislosti, mezi nimi zejména konceptu ztráty naděje. Práce se nejprve v části druhé věnuje stručnému uvedení do problematiky odpovědnosti, jakožto specifického fenoménu nezbytného pro fungování lidské pospolitosti, která v oblasti poskytování zdravotní péče není představována pouze občanskoprávní odpovědností, ale je doplněna také odpovědností etickou, disciplinární či pracovněprávní. Právní odpovědnost je nicméně jednoznačně dominantním a nejúčinnějším nástrojem k regulaci chování adresátů právních norem. Právní odpovědnost, pojatá jako sekundární právní povinnost vyvstávající v důsledku porušení primární právní povinnosti, je dle jejích základních stavebních prvků popsána ve třetí části práce. Jedná se o prvky: protiprávní jednání, vznik újmy, zavinění a konečně příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem újmy. Stěžejní pozornost je přitom věnována příčinné souvislosti, specifikaci příčinné souvislosti jako pojmu a požadavku na míru jejího prokázání v českém právním řádu a také v právních řádech německém a...
|
|
|
Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku
Šťovíček, Petr ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
disertační práce - Odpovědnost za škodu způsobenou vadným výrobkem JUDr. Petr Šťovíček Předmětem disertační práce je vztah právní odpovědnosti za škodu, která je způsobena spotřebiteli vadným výrobkem. Práce popisuje zákonné vymezení tohoto vztahu, zejména předpoklady vzniku odpovědnosti jednotlivých subjektů na straně podnikatelů podílejících se na všech stádiích distribuce výrobku od okamžiku jeho vyrobení, případné dovezení na území České republiky až po jeho prodej konečnému spotřebiteli, meze této odpovědnosti a možnosti spotřebitele domáhat se náhrady způsobené škody. První část práce se věnuje právě výše uvedeným otázkám obecné úpravy právní odpovědnosti, jejímu historickému vývoji a typům, a má spíše obecně popisný charakter. Zvláštní občanskoprávní úprava odpovědnosti je obsažena i v řadě zvláštních zákonů, zejména zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. Druhá část práce představuje nástin právní úpravy ochrany spotřebitele s ohledem na odpovědnostní vztahy vznikající při cestě výrobku od výrobce ke konečnému spotřebiteli. Lze shrnout, že základním určujícím znakem je právní povaha subjektu právního vztahu vycházejícího ze soukromoprávní odpovědnosti za výrobek. Třetí část mé práce je již věnována specifické právní úpravě odpovědnosti za škodu způsobenou...
|
host ::
RSS.